Sdružení nezávislých arbitrů
Základní ustanovení
Čl. 1
a) Účelem rozhodčího řízení před rozhodci vedenými v seznamu rozhodců u občanského sdružení Sdružení nezávislých arbitrů je rychlé, neformální, nezávislé a nestranné řešení majetkového sporu mezi účastníky. Rozhodci postupují v řízení v souladu s právním řádem ČR, v průběhu řízení vedou účastníky ke smírnému řešení sporu.
b) Sdružení nezávislých arbitrů, občanské sdružení (dále jen „Sdružení nezávislých arbitrů“) zabezpečuje organizačně, ekonomicky a technicky činnost fyzických osob zapsaných v jím vedené Seznamu rozhodců, při rozhodování majetkových sporů podle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zák. o rozhodčím řízení“). Sdružení nezávislých arbitrů není stálým rozhodčím soudem ve smyslu § 13 Zák. o rozhodčím řízení.
c) Tímto jednacím řádem se řídí všichni rozhodci zapsaní v seznamu rozhodců vedeném Sdružení nezávislých arbitrů a všichni účastníci rozhodčího řízení. Souhlas s tímto jednacím řádem vyjadřují účastníci podpisem smlouvy o rozhodci nebo podpisem rozhodčí doložky (dále jen „rozhodčí smlouva“) odkazující na tento jednací řád, rozhodci tento svůj souhlas vyjadřují svým uvedením v Seznamu rozhodců a přijetím funkce rozhodce v konkrétním sporu.
d) Rozhodčí řízení podle Jednacího řádu je jednoinstanční, neveřejné, pokud se účastníci řízení nedohodnou jinak.
Čl. 2
Cílem Sdružení nezávislých arbitrů a tohoto jednacího řádu je upravit postup v rozhodčím řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků a aby přijatá rozhodnutí byla v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR
Čl. 3
Organizační strukturu Sdružení nezávislých arbitrů tvoří předseda Sdružení nezávislých arbitrů (dále jen „předseda sdružení“), valná hromada Sdružení nezávislých arbitrů (dále jen „valná hromada“) a jednotliví rozhodci, případně rozhodčí senát jeli obsazen.
Čl. 4
Předseda sdružení
Předsedu sdružení volí z členů sdružení valná hromada. Předseda sdružení může jmenovat rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců vedeném Sdružením nezávislých arbitrů a pověřit ho vedením rozhodčího řízení v konkrétní věci nebo rozhodnout ve věci sám, pokud tak stanoví rozhodčí smlouva nebo tento jednací řád. Předseda sdružení vede Seznam rozhodců, provádí v něm změny a jmenuje rozhodce nebo rozhodčí senát pro konkrétní majetkový spor v případě, že rozhodce nebo členové rozhodčího senátu nejsou jmenováni přímo v rozhodčí smlouvě.
Čl. 5
a) Funkci rozhodce může vykonávat pouze osoba, která je k okamžiku zahájení řízení, a po celou dobu jeho trvání, zapsána v Seznamu rozhodců.
b) Rozhodcem může být pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, která dosáhla vysokoškolského právnického vzdělání magisterského stupně na právnické fakultě veřejné vysoké školy v České republice a která s ohledem na svůj morální profil a odborné znalosti skýtá záruku korektního a odpovědného vedení rozhodčího řízení a rozhodování v něm. Rozhodce je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný, o veškerých skutečnostech, o kterých se dozví v souvislosti s výkonem své funkce, je povinen zachovávat mlčenlivost.
c) Seznam rozhodců je veřejný a je k dispozici v sídle Sdružení nezávislých arbitrů.
Čl. 6
Rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení je zásadně ústní a neveřejné, probíhá v sídle Sdružení nezávislých arbitrů, výjimku může na základě vlastního uvážení nebo důvodné žádosti účastníků řízení nebo rozhodce povolit předseda sdružení. Náklady spojené s konáním rozhodčího řízení mimo sídlo Sdružení nezávislých arbitrů na základě žádosti účastníků, je povinen uhradit ten, na základě jehož žádosti bylo rozhodčí řízení mimo sídlo Sdružení nezávislých arbitrů konáno. Rozhodčí řízení probíhá výhradně v českém nebo slovenském jazyce. Pokud je třeba překladu listin nebo výpovědí, zajistí tento překlad na své náklady a odpovědnost účastník, který se takových listin nebo výpovědí dovolává. Pokud tak neučiní, nebudou takové cizojazyčné listiny a výpovědi provedeny k důkazu. V případě, že pro rozhodnutí ve věci potřeba odborných znalostí, jimiž rozhodce nedisponuje, vyžádá rozhodce odborné vyjádření od subjektu, který potřebnými znalostmi prokazatelně disponuje. Náklady na obstarání odborného vyjádření nese strana, která ve sporu neuspěla, v případě smírného řešení sporu hradí tyto náklady obě strany stejnou měrou, pokud se nedohodnou jinak.
Čl. 7
Zahájení řízení
Žaloba se doručuje na adresu sídla Sdružení nezávislých arbitrů. V den doručení žaloby je jmenován rozhodce, pokud již není jmenován přímo v rozhodčí smlouvě, a žaloba je mu předána. Předáním žaloby rozhodci je řízení zahájeno. Komunikace účastníka s rozhodcem, případně jiným pracovníkem Sdružení nezávislých arbitrů probíhá výlučně v písemné formě. Písemná forma je zachována i v případě elektronické komunikace za podmínek níže uvedených. Žaloba musí mít veškeré náležitosti stanovené pro žalobu příslušnými ustanoveními zák. č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Žaloba se podává v počtu vyhotovení odpovídajícím počtu účastníků rozhodčího řízení. S podáním žaloby je spojen vznik povinnosti zaplatit poplatek za rozhodčí řízení, který účastník poukáže na bankovní účet Sdružení nezávislých arbitrů č.: 2500275288/2010 vedený u Fio banky, a.s., nebo na účet rozhodce, který ve sporu rozhoduje uvedený ve výzvě k zaplacení poplatku.
Čl. 8
Jmenování rozhodce
Rozhodci projednávají a rozhodují majetkový spor samostatně. V tříčlenném senátu rozhodují rozhodci jen v případě, že tak stanoví rozhodčí smlouva, tuto skutečnost jsou účastníci povinni před uzavřením rozhodčí smlouvy předjednat s předsedou sdružení. Pokud rozhodce není jmenován v rozhodčí smlouvě, jmenuje jej ze Seznamu rozhodců předseda sdružení. Předseda sdružení jmenuje rozhodce v konkrétním majetkovém sporu rovněž v případě, že v rozhodčí smlouvě jmenovaný rozhodce odmítl funkci rozhodce přijmout, případně se po zahájení řízení funkce rozhodce vzdal, nebo není z jiného důvodu schopen funkci rozhodce vykonávat. V případě výše uvedených případů jmenování rozhodce předsedou sdružení, je tato skutečnost účastníkům oznámena při prvním úkonu rozhodce vůči každému z nich.
Čl. 9
Postup v řízení
a) Po zahájení rozhodčího řízení rozhodce přezkoumá, zda rozhodčí smlouva zakládá jeho pravomoc. Dospěje-li k závěru, že jeho pravomoc není dána, rozhodne o tom usnesením. V opačném případě rozhodce bez zbytečného odkladu přistoupí k projednávání věci.
b) Po zahájení rozhodčího řízení informuje rozhodce žalobce a zašle mu výzvu k zaplacení poplatku za rozhodčí řízení, dále rozhodce vyzve žalovaného k zaujetí písemného stanoviska k podané žalobě, případně k podání písemných námitek proti uplatněné směnce.
c) Pokud žalobce neuhradí poplatek za rozhodčí řízení současně s podáním žaloby či ani ve stanovené lhůtě není rozhodce povinen v zahájeném řízení dále pokračovat. Způsob úhrady a výše poplatku za rozhodčí řízení se stanoví na základě sazebníku poplatků za rozhodčí řízení. Sazebník poplatků je uveřejněn na www.arbitraznirizeni.cz
d) Rozhodčí řízení je ústní, pokud se smluvní strany rozhodčí smlouvy, případně účastníci řízení nedohodnou jinak.
e) Rozhodce určí žalovanému lhůtu k zaujetí písemného stanoviska k podané žalobě, jejíž opis zašle spolu s výzvou k zaujetí stanoviska. Lhůta pro zaujetí činí nejméně patnáct dní (pokud není v tomto jednacím řádu stanoveno jinak). Pokud žalovaný v rozhodcem stanovené lhůtě nedoručí rozhodci své stanovisko, případně se v tomto stanovisku nevyjádří k tvrzení žalobce, má se za to, že žalobou uplatněný nárok v plném rozsahu uznává.
f) V případě, že žalobou uplatněný nárok vyplývá ze směnky, může rozhodce žalovaného vyzvat k podání námitek proti směnce, kdy lhůta k podání námitek nesmí být menší než tři dny. Pokud žalovaný v rozhodcem stanovené lhůtě nepodá námitky nebo jsou tyto námitky zcela zjevně nedůvodné, má se za to, že žalobou uplatněný směnečný nárok v plném rozsahu uznává.
g) Pokud poslední den lhůty připadne na den pracovního klidu, je lhůta zachována, je-li podání následující pracovní den doručeno.
h) V případně ústního jednání musí být účastníkům doručeno nejméně tři dny před plánovaným dnem jednání předvolání. Nedodržení této lhůty brání projednání věci jen tehdy, jestliže se toho postižený účastník dovolá.
Čl. 10
Rozhodčí řízení konané na základě listinných podkladů předložených stranami
a) Pokud strany dohodnou, že jejich spor bude rozhodnut pouze na základě listinných podkladů, které strany předloží, rozhoduje rozhodce pouze na základě listinných podkladů bez ústního jednání.
b) Rozhodce vyzve žalovanou stranu, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení žaloby písemně k žalobě vyjádřila a ke svému vyjádření předložila listinné podklady, kterých se dovolává.
Čl. 11
Expresní řízení
a) V případě, že tak bylo mezi stranami sjednáno nebo v případě, že o to žalobce požádá, koná se rozhodčí řízení formou expresního řízení (dále jen „expresní řízení“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na expresní řízení ustanovení tohoto Řádu.
b) O konaní rozhodčího řízení formou expresního řízení musí žalobce požádat nejpozději při podání žaloby; žádost o expresní řízení může být obsažena v žalobě. V případě, že konání expresního řízení bylo stranami sjednáno v rozhodčí smlouvě, užije se ustanovení o expresním řízení i bez návrhu.
c) Expresní řízení se koná bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených stranami.
d) Veškeré písemnosti jsou v expresním řízení zasílány doporučeným dopisem s dodejkou s 10-ti denní úložní lhůtou. Rozhodce je rovněž oprávněn písemnosti zasílat prostřednictvím expresní pošty či kurýrní služby. Písemnost se považuje za doručenu i v případě, že si ji adresát nevyzvedl, odmítl převzít o jejím uložení se nedozvěděl nebo se v místě svého bydliště, místě podnikání či rejstříkové adresy nezdržuje; v takovém případě, se zásilka považuje za doručenou desátým dnem jejího uložení na poště, dnem odmítnutí převzetí zásilky či dnem kdy se zásilku nepodařilo doručit expresní poštou či kurýrní službou .
e) V případě, že se rozhodci nepodaří účastníku řízení doručit písemnost je oprávněn mu ustanovit opatrovníka pro doručování písemností. V případě, že byl účastníku řízení ustanoven opatrovník pro doručování písemností, považuje se zásilka za doručenou dnem jejího doručení opatrovníkovi.
f) Po podání žaloby rozhodce vyzve žalovaného, aby se do 7 dnů od doručení žaloby ve věci samé písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce podle tohoto odstavec včas nevyjádří, nebo nepředloží důkazy k prokázání svých tvrzení, má se za to, že skutečnosti uvedené v žalobě jsou nesporné, a že žalovaný nárok, který je žalobcem uplatňován, uznává. Rozhodce je oprávněn přiměřeně použít ustanovení § 153a o.s.ř., resp. 114b o.s.ř. K důkazům a skutečnostem, které budou žalovaným předloženy po lhůtě stanovené ve větě první nebude přihlíženo, nestanoví-li rozhodce jinak.
g) Rozhodce vydá a stranám odešle rozhodčí nález nejpozději do 5-ti dnů ode dne, kdy obdržel všechna potřebná vyjádření účastníků a důkazy.
Čl. 12
Rozhodnutí ve věci
a) Ve věci samé se rozhoduje rozhodčím nálezem. V případě, že rozhoduje senát, musí být rozhodčí nález usnesen většinou rozhodců a alespoň většinou rozhodců vlastnoručně podepsán.
b) Na žádost účastníků může rozhodce schválit smír ve formě rozhodčího nálezu.
c) V jiných případech než ve věci samé se rozhoduje usnesením.
d) Rozhodčí nález i usnesení se vydávají vždy v podobě písemné.
e) Výrok rozhodčího nálezu musí být určitý. Rozhodčí nález musí být odůvodněn, pokud se strany v rozhodčí smlouvě nedohodnou jinak. V případě, že se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy, musí být rozhodčí nález vždy řádně odůvodněn.
Čl. 13
Náklady řízení
Pokud účastník žádá náhradu nákladů řízení, je povinen tyto přesně vyčíslit. Náklady právního zastoupení advokátem se vyčíslují podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 484/2000 Sb., ze dne 18. prosince 2000, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14
Doručování
a) Rozhodnutí se považuje za doručené, dnem kdy jej adresát převzal, pokud nelze den doručení takto určit považuje se rozhodnutí za doručené desátý den po vložení do schránky účastníka řízení. Účastníkům řízení se doručuje na adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě, případně na adrese, kterou účastník řízení uvedl jako adresu pro účely doručování v průběhu rozhodčího řízení. Rozhodnutí, další písemnosti a podání (žaloby, žalobní odpovědi, předvolání) se v průběhu rozhodčího řízení doručují prostřednictvím držitele poštovní licence, případně jinou fyzickou nebo právnickou osobou pokud adresát prokazatelně potvrdí převzetí. Pokud adresát odmítl zásilku převzít, považuje se den, kdy došlo k odmítnutí převzetí za den doručení.
b) Rozhodnutí lze účastníkům řízení doručovat i prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, pokud ji má účastník řízení zřízenou. Volba doručování podle výše uvedených způsobů je na rozhodci.
c) V případě, že se rozhodci nepodaří účastníku řízení doručit písemnost je oprávněn mu ustanovit opatrovníka pro doručování písemností. V případě, že byl účastníku řízení ustanoven opatrovník pro doručování písemností, považuje se zásilka za doručenou dnem jejího doručení opatrovníkovi.
d) Podání účastníků řízení jsou doručovány na adresu: Sdružení nezávislých arbitrů, občanské sdružení, IČO:22748342, Tobrucká 701/1, Praha 6, PSČ: 160 00. Na jinou adresu jsou podání účastníků řízení doručovány v případě, že je k tomu vyzve rozhodce.
e) Jestliže se rozhodcem zaslané podání, ve kterém byla určena lhůta k provedení procesního úkonu vrátilo zpět, případně se rozhodce dozvěděl o odmítnutí převzetí či nedoručení, považuje se den vrácení zásilky nebo den, kdy byla zjištěna skutečnost, že zásilka nebyla doručena za den, kdy lhůta pro provedení procesního úkonu uplynula.
f) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení doručující pošty zásilku v určené lhůtě nevyzvedl.
g) Doručení je též platně provedeno odesláním písemnosti na poslední známou adresu a je-li účastník řízení právnickou osobou, na adresu jeho statutárního sídla, uvedenou v evidenci vedené podle zákona. V případě, že účastník požádal o doručování písemností na jinou adresu, považuje se doručení za platné odesláním písemnosti na tuto adresu.
Čl. 15
Elektronické komunikace v rozhodčím řízení
Rozhodce a účastníci řízení mohou vzájemně komunikovat také elektronickou formou, a to prostřednictvím e-mailových adres uvedených v rozhodčí smlouvě případně v průběhu řízení, pokud výslovně účastníci řízení prohlásí, že požadují doručování na určitou e-mailovou adresu (dále jen „specifikovaná e-mailová adresa“). Okamžik odeslání písemnosti ze specifikované e-mailové adresy na jinou specifikovanou e-mailovou adresu se považuje za okamžik doručení.
Čl. 16
Rozhodčí řízení vzešlé ze spotřebitelských smluv
a) Rozhodčí smlouva v případě, že jedna ze smluvních stan je v postavení spotřebitele musí být sjednána samostatně nikoliv jako součást smlouvy, kterou se řídí právní vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem. Spotřebitel musí být poučen o tom, jaké důsledky pro něj z uzavření rozhodčí smlouvy plynou.
b) V rozhodčí smlouvě musí být uvedeno, který rozhodce bude ve sporu rozhodovat, dále musí být uvedeny informace o odměně rozhodce a dalších nákladech řízení, které mohou spotřebiteli vzniknout. V rozhodčí smlouvě musí být dále určeno místo konání rozhodčího řízení a uveden způsob doručování. Spotřebitel musí být upozorněn na skutečnost, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný.
c) V rozhodčím řízení vzešlém ze spotřebitelské smlouvy rozhoduje rozhodce vedený v seznamu rozhodců Sdružení nezávislých arbitrů, který je zapsán v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti.
d) Rozhodce je povinen před zahájením projednávání věci stranám sdělit, zda v posledních třech letech vydal nebo se podílel na vydání rozhodčího nálezu, případně působí jako rozhodce v dosud neskončeném rozhodčím řízení, jehož účastníkem je nebo byla některá ze stran.
Čl. 17
Výkladové ustanovení
Pokud tento jednací řád na určitou skutečnost nepamatuje, použijí se ustanovení zák. o rozhodčím řízení. Nestanoví-li tento jednací řád nebo zák. o rozhodčím řízení jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně též ustanovení o.s.ř., případně zákona, kterým bude OSŘ nahrazen. Pokud se v tomto jednacím řádu hovoří o rozhodnutí, myslí se tím podle povahy věci rozhodčí nález, usnesení, případně smír ve formě rozhodčího nálezu. Výše poplatků za rozhodčí řízení je upravena v Sazebníku poplatků, jehož platné znění je zveřejněno v sídle Sdružení nezávislých arbitrů nebo na jeho internetových stránkách www.arbitraznirizeni.cz.
Čl. 18
Přechodná a závěrečná ustanovení
Tento jednací řád nabývá účinnosti od 24.03.2012. Případné novelizace tohoto jednacího řádu nabývají účinnosti okamžikem jejich zveřejnění internetových stránkách Sdružení nezávislých arbitrů www.arbitraznirizeni.cz.
Sdružení nezávislých arbitrů
JUDr. Milan Kuljaček, v.r.
předseda sdružení